Už druhým rokem se nejen podnikatelské prostředí musí vypořádat s omezeními a restrikcemi, které s sebou přinesla pandemie koronaviru. Jak situaci zvládly české společnosti? Podle Pavla Motana ze společnosti K2 některé až překvapivě dobře: „V současné chvíli už je jasné, že dopady covidu nejsou jen negativní. Něco nám vzal, něco zakázal. Ale přinesl i některé pozitivní věci – to, co by ve firmách trvalo dlouhé roky, najednou bylo hotové v řádech měsíců.“

Zákaz prodeje většiny zboží i služeb, uzavřené prodejny nebo alespoň omezený počet zákazníků. Taková je realita na retailovém trhu, která trvá už více než rok. Kamenné prodejny se ocitly ze dne na den v nelehké situaci. Jaký to mělo dopad na zákazníky K2?

Řešením situace pro spoustu z nich znamenal internet a oblast e-commerce. Došlo k urychlení implementace prodeje skrze webové rozhraní. Poptávka po e-shopech nebývale vzrostla. Výhodu samozřejmě měly firmy, které zavedení online prodeje plánovaly nebo se na něj připravovaly. Rozjet K2 e-shop pro ně nebylo tak náročné. K dispozici měly několik standardních šablon, a hlavně koncepci využití online systému.

Týkalo se to jen prodejních společností?

To bych neřekl. Do onlinu se přesouvaly i výrobní podniky, které s tím ještě před pár měsíci ani nepočítaly. Neznamená to, že by si hned zakládaly vlastní e-shop, ale využily například velká internetová tržiště, jako je v českém prostředí Mall Partner nebo Alza Marketplace. To znamená, že nemusely řešit samotný prodejní kanál. Ale celému procesu bylo potřeba přizpůsobit logistiku. V takovém případě musíte zajistit distribuci a realizaci elektronicky prodaného zboží pod jiným jménem. A přitom vyřešit všechny vratky, reklamace, dopravu, fakturaci nebo dobropisy tak, aby seděly nejen skladové pohyby a zásoby, ale i doklady včetně případných kurzových rozdílů a dodatečných nákladů. V zásadě jde o výměnu prodejních a skladových dat, především o parametrech zboží, cenách a skladové dostupnosti, ale také o případné zajištění prodeje pod jiným názvem.

A co společnosti, které se rozhodly jít cestou vlastního prodejního kanálu a nespoléhat na řešení třetích stran?

Samozřejmě, že zájem o vlastní e-shopová řešení neustále roste. Stále častěji se navíc setkáváme s potřebou mít více virtuálních prodejních kanálů – tedy nad jedním skladem provozovat více e-shopů. Firmy tak své portfolio rozdělují po značkách, využívají jiné vizuály na front-endu, aby zaujaly jiné cílové skupiny, nebo prostě jen chtějí, aby se obchody tvářily jako konkurenční.

Podobná řešení zvyšují nároky na evidenci doplňkových informací k vlastní kartě zboží a k jejímu třídění do různých e-shopů, v jiných kategoriích, s jinými popisky, obrázky a podobně. Na pozadí ale musí vše fungovat stejně – e-shopy přijímají objednávky do stejného systému, blokují zboží ze stejného skladu, byť pod jinými právními subjekty.

Je naopak něco, co se během posledních měsíců ukázalo jako ne úplně funkční řešení?

Určitě největší rána to byla pro firmy, které vyznávají strategii just-in-time, a pro ty, které dovážely z Asie. O problémech s dopravou a vůbec s dodavatelskými řetězci toho bylo napsáno už mnoho. V minulých letech se právě způsob řízení výroby bez nutnosti držet větší skladové zásoby materiálu a polotovarů považoval tak trochu za svatý grál. Zastavené továrny, omezená výroba nebo problémy s dopravou ale ukázaly i odvrácenou stranu téhle mince. Na významu tak opět získávají vlastní kontrolované skladové zásoby a diverzifikace dodavatelů. S pokračující globalizací jsme si zvykli na to, že je v zásadě jedno, jestli je náš partner z Česka, Rakouska nebo Indie. Teď se ukazuje, že i geografická blízkost firem je faktor, se kterým je potřeba počítat. Přece jenom vypravit kamion pro materiál třeba do Německa je výrazně jednodušší než pohnout s kontejnerem, který uvízl v přístavu v Hongkongu.

Platí tedy, že firmy, které už byly na internetu a nejsou závislé na dodávkách z Asie, neměly velké problémy?

To bych úplně neřekl. I společnosti, kterým se prodejně dařilo, se musely potýkat s překážkami. Tou největší byl skokový, obrovský nárůst objednávek. Některým našim zákazníkům najednou z měsíce na měsíc vyskočil obrat o více než 300 procent. Pro změnu tak museli začít řešit logistiku, to, jak uřídit sklady a celou organizaci. Často totiž i s ohledem na počet zaměstnanců a jejich vytíženost došli k tomu, že prostá extenzivní cesta bez optimalizace k cíli nevede.

Jak tedy situaci řešili?

Tady se projevila výhoda mít vše v jednom ERP systému. Díky tomu je možné společně ladit a zefektivňovat v přímé návaznosti internetový prodej a skladové procesy. Výhoda spočívá v tom, že když na jednom místě cokoliv změníte, ihned se vám to projeví ve všech návazných procesech. Díky tomu vše odladíte rychleji, efektivněji a v konečném důsledku i levněji.

Totéž se týká i přímého napojení na přepravní služby a zajištění dopravy zboží jak do „mojí“ firmy, tak k odběrateli. Opět vnímám jako výhodu, pokud i toto řeším v jednom systému v rámci standardního a odladěného řešení, které je připraveno okamžitě k použití. Také proto jsme v poslední verzi našeho ERP systému posílili řešení dopravy na straně vlastní aplikace a realizovali jsme i napojení na Balíkobot. Tak, aby byla zachována svoboda volby pro zvoleného přepravce, ale informace o zásilkách zůstávaly v jednom systému, pod jednou organizací dat.